Správné rozhodování: Mám si...

U baru: „Včera mě potkalo neštěstí.”
„A co?”
„No co - pozdravil jsem ho a šel dál.”

V hospodě se hrajou karty.
„Pánové, nemáte šanci,” vytahuje se Karel, „teď mám eso v rukávu.”
„Ty nemáš šanci,” odpálkuje ho Jožka, „máš na sobě vestu!”

„Pane vrchní, v té polévce plave moucha.”
„A co byste chtěl za 13 korun, aby vám tam plaval mistr světa?”

Ptá se číšník hosta: „Máte prázdnou sklenici. Mám vám přinést další?”
„A co budu dělat se dvěma prázdnýma sklenicema?”

Jak míchá kuchař beton?
Naběračkou.

Leží si takhle gulášová polévka v žaludku a najednou přilítne velký rum, vzápětí ještě jeden a za ním dva fernety. To už polívka nevydrží a povídá: „Tam nahoře je mejdan?”
„Jo, jasně!” říká ten poslední fernet.
„Jé, tak to se tam musím jít podívat!”

Vrchní přinese pánovi tác, nadzvedne víko a pod ním se objeví zetlelá kostřička kuřete.
„To je skandál, co to má znamenat?!” ježí vlasy host.
„Ale já jsem vás, váženej pane, předem několikrát upozorňoval, že si to u nás už přes půl roku nikdo neobjednal.”

„Haló,” volá host na čísníka, „poznáváš mě?”
„Ne, pane, nikdy jsem vás neviděl,” bezradně krčí rameny číšník.
„Ty lháři,” osopí se na něj muž, „vždyť jsem si u tebe před hodinou objednal řízek!”

Sedí děda v hospodě, už dost opilý, kouká na hodinky a zjistí, že už měl být dávno doma. Tak se zkouší zvednout ze židle, ale nějak mu to nejde. Tak si dá kafe a zase se zkusí zvednout. Zase mu to ale nejde. Tuto proceduru opakuje asi desetkrát, až si řekne: „No nic, babka bude bláznit, musím se domů nějak doplazit.”
A tak se připlazí domů, potichu se převleče a vleze do postele. Ráno mu bába říká: „Teda dědku, tys musel být včera pěkně navalenej.”
Děda se diví: „A jak to víš, vždyť jsem se snažil být tak potichu.”
Bába mu na to odpoví: „To jsi teda byl, já jsem tě neslyšela, ale ráno volal hospodský, že sis tam zapomněl invalidní vozík!”

Křičí opilec ze stropu na kamarády: „Chlapi, pomóóc! Já přechlastal zemskou přitažlivost!”